Navštívil jsem Milana Nakonečného, svého učitele psychologie z Fakulty sociálních věcí a publicistiky, podivné školy z druhé poloviny šedesátých let.

3. března 2013

Moje dcerka Dorotka mi poslala emailem rozhovor otištěný ve sborníku Logos, v němž prof. PhDr. Milan Nakonečný vzpomíná, že koncem šedesátých let publikoval svoje články o magii a psychoanalýze, které by v jiném časopise neprošly, u mne v Divokém víně. Vrcholem naší ediční spolupráce bylo vydání knihy Johanna Fausta Magia Innaturalis. Přeložil ji Mistr František Kabelák (1902 — 1969), ručním písmem napsal Karel Danda, graficky upravil Pavel Jasanský a ediční poznámkou a přílohou s titulem Podstata a lidský smysl magie opatřil Milan Nakonečný. Kniha čítá 170 stran historického textu, vyšla v bibliofilské úpravě a vazbě a dnes se její cena v antikvariátech pohybuje kolem deseti tisíc.

Táborský novinář Martin Donát a současně místostarostka Olga Bastlová mi opatřili adresu Milana Nakonečného. Na můj dopis odpověděl okamžitě. Sešli jsme se 2. března v jeho táborském domě plném moudra, knih a obrazů. Byl jsem přivítán královsky. Milan Nakonečný stále přednáší, píše a maluje surrealistické obrazy, ženské akty a krajiny. Během setkání jsem pocítil silné souznění a stoupající přátelství, jež započalo před 48 lety. Svoji úlohu snad sehrává i to, že jsem se narodil 4. února, a narozeniny Milana Nakonečného se datují 8. února. Profesor mi slíbil další článek do Divokého vína, já zajistím reprodukci jeho obrazů, jež budu v první řadě publikovat v Divokém víně.

Když jsme si při loučení opakovaně tiskli ruce, otázal se Milan Nakonečný — můžu? A vzápětí jeho vousatá pusa spočinula v mých vousech.

Ludvík Hess