Vláďa Jarý, legenda pražských autobazarů, soudní znalec a pilot, slavil...

23. července 2006

… a ani se neptejte, co to vlastně bylo za oslavu. Vláďu znám 37 let, koupil jsem si u něj v autobazaru v Jičínské ulici jeden ze svých prvních automobilů, první opravdové. Psal se rok 1969 nebo možná ještě o rok méně. Byla zima, přijel jsem na motocyklu k Vláďovi do bazaru, kde stála nádherná Simca 1 500. Nedivte se, že jsem v ní odjel.

Mladičký Vláďa Jarý (zcela vpravo) si pyšně vede svoji rodinu.

Aut jsem pak u Vládi koupil mnoho a přibližně tolik jich taky prodal. Stalo se, že jsem naboural a v noci volal Vláďovi. — Potřebuju nějaké auto! — To už vlastnil soukromý autobazar u mostu Barikádníků, který proslul prodejem tanků, děl a letadel. Vláďa o půlnoci poslal svého syna Petra, aby mi nějaké vydal. — Ale nemám peníze! — povídám Vláďovi. To je jedno, něco si vyber, odvětil velkorysý kamarád.

Pod dohledem otce i matky Zdeničky (zcela vpravo) se mi podařilo na chvíli mluvit i s malířkou Kačenkou (zcela vlevo) a požádat ji ještě o jednu kočku. Katka má od rodičů zakázáno chodit na Hájek na koně!

Na oslavě byli oba synové Vládi Jarého s ženami a celkem třemi vnuky, jeho dcera Katka (říkám jí Kačenko), která mi namalovala nejkrásnější kočku na světě, a samozřejmě manželka Zdenička, jež má největší zásluhu na tom, že Vláďa ve svých … letech jen kvete.

Na oslavě nechyběl legendární někdejší ředitel správy autoparkovišť František Choutka (uprostřed), kamarád, který mi na počátku 70. let umožnil poklidný život hlídače parkoviště na sídlišti na Proseku. Nyní je František renomovaným soudním znalcem v oboru starožitností a jak vidíte, jde mu to k duhu. Zcela vpravo velký filatelista Zbyněk Vokrouhlický. Proslul tím, že předrevoluční Veřejné bezpečnosti nabídl kauci, aby jej neuvrhla do vazby.