Vracím se do rané historie aneb Ženy mého života

6. července 2006

Aktuální je dnes jen horko. Aby se mi nerozpustil nikon na sluníčku, šel jsem raději do historie. Představím vám, milí moji, dvě ženy svého života. Ne, představím vám tři! Petra Janů vstoupila do mého života počátkem roku 1990. Založili jsme spolu i dostihovou stáj na podporu koní a medializaci dostihů. Petra mi jednou řekla: Tak často jsem v televizi nikdy nebyla jako v souvislosti koňmi!

1. obrázek
Tahle fotka vyšla v Blesku, jenže před patnácti lety. Podívejte, jak to Hvězdě sluší! A já mám už pleš, ale zbývající vlasy a vousy bez jediného šedivého chlupu.

S Věrou Martinovou jsem totéž krátce poté zopakoval. Koně měla taky. "Její" Maryland dodnes na Hájku žije. Je mu dvacet let, je hřebec, jenom nechce přibrat, je hubený — kost a kůže. Někteří staříci jsou hubení, jiní tlustí. Podívejte na mne.

2. obrázek
Umanul jsem si v těch letech, že Věra Martinová bude v TýTý do třetího místa. Nejlíp byla čtvrtá… To Honza si vyhrával, kdy se mu zachtělo.

Třetí dámou, již jsem přesvědčil, aby mimo jiné podporovala koně a dostihy, byla Jana Paulová. Teď jsem si vzpomněl i na další miláčky, ale ty přiznám, až bude příště zase vedro.

3. obrázek
Jana má poněkud vyděšený nebo snad sveřepý výraz. Právě jí totiž zapínám přilbu před dostihem. Ano, Jana Paulová jela v Chuchli dostih v sedle i v sulce! Odpusť mi, Jano, můžeš-li.

 
© 2012 Ludvík Hess, webdesign Atelier Degas