Státní svátek jsem oslavil s počítačovým mágem Pavlem Freimannem.

28. října 2005

Na Hájku jsme slavili, jak se sluší a patří, především pilnou prací. Eva s Martinou a Adélou vyvážely hnůj, Samuel zametal, Markéta vařila a uklízela… Co jsem dělal já…? Věnoval jsem se vztahům, to je přece moje poslání. Přivítal jsem vzácnou návštěvu — Pavla Freimanna, počítačového experta, jenž mi po telefonu opravil barevnou tiskárnu.

Pavel Freimann byl přesvědčen, že napáječky jsou ovládány fotobuňkou. Manca mu předvedla jejich funkci vlastním nosem.

Pavel Freimann přijel se svojí nejmladší dcerou Kristinkou a její maminkou Květou, právničkou, cvičitelkou aerobiku a především spolupracovnicí Klokánku na pražském Jižním Městě. Květa navíc jezdí i na koni.

Kristinka zvládla třistametrovou túru výběhem za stádem koní po vlastních.

Kristinka je senzační roční holčička. Navíc se mě vůbec nebála. Pod mojí kontrolou vyšplhala sama po sedmnácti schodech do horního podlaží domu a rodiče nechala bez dozoru v přízemí…

Pětimetráková Margaretka Kristinku vůbec nevyděsila. Zato její tatínek překonával v komunikaci s koňmi jistý ostych…