Divoké víno slavilo 41 let, www.divokevino.cz jenom tři roky.

19. září 2005

Oba časopisy uvedené v titulku jsou jedno tělo a jedna duše, nenechte se mýlit. Jen internetové provedení je poplatné době. Už si pomalu odvykám vůni papíru a tiskařských barev, která mě - bez nadsázky - 41 let vzrušuje. Současně s oslavou Divokého vína jsem si připomněl jubileum pro mne neméně významné — 19. září roku 1975 se v mém chovu koní narodilo první hříbě, tedy před třiceti roky. A ještě jedno výročí — v roce 1985 vyhrál můj kůň Marco Polo klasický dostih — Velkou jarní cenu. Tedy před lety dvaceti…

1. obrázek
Jirka Žáček mi jako tradičně donesenou lahev podepsal a já ji uložil do archivu.

Protože jsem se v poslední době spřátelil hlavně s příznivci babyboxů, přišli na moji malou oslavu nejen básníci a chovatelé koní, ale i protagonisti projektu babyboxů pro odložené děti. Řekl bych, že stovka přátel se na Hájku sešla. Dnes vám z nich představím zástupce básníků.

2. obrázek
Zase jsme si zarecitovali s Janem Rosákem. Honza Ráno modřejší večera, titulní básničku první knížky Jirky Žáčka, kterou vydalo Divoké víno, já Citovou výchovu Karla Sýse. Poslouchal nás i můj vnuk Samuel.

Od Divokého vína jsou neodmyslitelní Jiří Žáček, Petr Cincibuch, Jaroslav Holoubek, Honza Rosák a Pavel Verner. Všichni vyjmenovaní staříci, leč i mnozí další a mladší za stařičkým šéfredaktorem na Hájek přijeli.

3. obrázek
Jardovi Holoubkovi jsem pro přednes vybral básničku v Zámeckém parku otištěnou v Divokém víně v roce 1969. Přišlo mi to příhodné, protože za domem a stájí mám oboru zámku Koloděje. A Jarda je soused, bydlí totiž právě v Kolodějích. Poslouchali jej i moji vnuci — Martina, Filip, Adélka a Kryštof. Zcela vlevo věrný přítel František Hájek — ovšem nebásník.

 
© 2012 Ludvík Hess, webdesign Atelier Degas