
Nebozízek jsem objevil v roce 1965 při maturitním večírku. Po jeho ukončení jsme celá třída váleli sudy ze svahu dolů na Újezd. Dodnes je to moje nejmilejší restaurace. Na Nebozízku je všechno dokonalé - jídlo, obsluha a výhled na Prahu. Nejdokonalejší jsou Milena a Luděk Láryšovi!
![]()
Majitel restaurace a můj přítel Luděk Láryš.
![]()
Na harfu hrála Ivana Pokorná, první harfistka Opery Národního divadla.
![]()
Ivanka zaučila mého syna Tondu, příště už bude hrát sám.
![]()
Výhled z Nebozízku.