Vážený pane Å™editeli, 

odpusÅ¥te, že Vás zdržuju. PrávÄ› jste dostal dopis od Ministerstva zdravotnictví podepsaný Ing. ŠtÄ›pánkou Tyburcovou. Odvolává se na doporučení Výboru pro práva dítÄ›te pÅ™i OSN z roku 2021. Doporučuje utajené porody a likvidaci babyboxů. Babyboxy pod různými názvy existují ve vÄ›tšinÄ› zemí a Evropská unie je podporuje. 

PÅ™ipomínám, že utajený porod je velmi nedostatečný zákon, jenž se týká pouze svobodných žen s českým státním občanstvím. Vdané ženy a cizinky na utajený porod nemají ze zákona nárok. Po dvou desítkách let, kdy se dennÄ› vÄ›nuju zÅ™izování babyboxů a často komunikaci s nešÅ¥astnými ženami, které se na mne obracejí mailem, nebo prostÅ™ednictvím SMS, vím, že velká část jsou právÄ› vdané ženy nebo cizinky. PÅ™ipomínám, že ženy, které využijí režimu utajeného porodu, jsou pÅ™edvolány k soudu, který určuje náhradní rodiče v opatrovnickém Å™ízení, aby se tu vzdaly rodičovských práv a povinností. Ze slibovaného „utajení“ nezbude vůbec nic. 

Za osmnáct let vstoupilo dvíÅ™ky bedýnek do nového a snad lepšího života 253 nechtÄ›ných lidských mláďat, z toho ve Vaší nemocnici … DÄ›kuji Vám, vážený pane Å™editeli, za provozování babyboxu. DÄ›kuju pracovníkům Vaší nemocnice. 

Cítím za životy odložených dÄ›tí odpovÄ›dnost a také prosím, aby babyboxy pomohly i budoucím děťátkům. Mnohé z odložených dÄ›tí jsem poznal osobnÄ› a vídám se s nimi. Když mÄ› holčička odložená v KladnÄ› 25. července 2009, kterou jsem tehdy pojmenoval Anežka ÄŒeská, pÅ™i posledním setkání objala a Å™ekla: „Mám tÄ› ráda,“ tekly mi slzy po tváÅ™ích.

Babyboxy a utajené porody

Téma, které vždy rozdÄ›lovalo společnost na zastánce a odpůrce a obÄ›ma stranám v nejen naší republice, ale i v měřítku celosvÄ›tovém lze upÅ™ít nebo neupÅ™ít jejich argumenty.

Bylo, jest a bude!

V každé dobÄ›, v každé zemi  a v každé společnosti  budou pÅ™icházet na svÄ›t dÄ›ti, jejichž rodiče, zejména jejich matky nebudou chtít nebo častÄ›ji nebudou mít podmínky k tomu, aby tÄ›mto dÄ›tem zajistily jejich základní lidská práva - v daném pÅ™ípadÄ› na odpovídající péči a ochranu. Nebylo by spravedlivé tyto matky jednoznačnÄ› odsuzovat, neboÅ¥ nikdo z nás nezná jejich často zoufalou životní situaci.

Z tohoto důvodu se začátkem tisíciletí  soustÅ™edili odborníci v naší republice se snahou i tÄ›mto dÄ›tem zajistit důstojný start do jejich životů. Byli to pÅ™ední odborníci zejména z Å™ad medicíny – kupÅ™. prof. MUDr. Jaroslav Živný, DrSc., tehdy pÅ™ednosta Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie VFN, prof. MUDr. ZdenÄ›k Hájek, DrSc., rovněž z VFN, prof. MUDr. Aleš Rotočil, CSc., primáÅ™ Gynekologicko-porodnického oddÄ›lení a člen vÄ›decké rady Nemocnice Jihlava, a z Å™ad právníků – JUDr. Jan Sváček, tehdy pÅ™edseda MÄ›stského soudu v Praze, nyní místopÅ™edseda Vrchního soudu v Praze, JUDr. Libor Vávra, prezident Soudcovské unie, JUDr. Hana Nová, tehdy opatrovnická soudkynÄ› Obdvodního soudu v Praze 8, JUDr. Luboš Petník, tehdy vedoucí MÄ›stského státního zastupitelství v Praze a další. K jmenovaným se z významných odborníků pÅ™idal Mgr. et Mgr. Marek Vácha, Ph.D., pÅ™ednosta Ústavu etiky a humanitních studií 3. lékaÅ™ské fakulty UK. 

Byl založen Nadační fond pro odložené dÄ›ti  Statim a Občanské sdružení Babybox pro odložené dÄ›ti, nyní Babybox, z.s., jejichž snahou bylo nalézt takové Å™ešení, které by zabránilo vraždám a jiným ohrožujícím jednáním směřujícím proti tÄ›mto „nechtÄ›ným“ dÄ›tem. Výsledkem tÄ›chto snah bylo zÅ™izování babyboxů, do nichž byly tyto dÄ›ti odkládány za účelem  ochrany jejich životů a  zajištÄ›ní jejich  zdravotní, sociální a následnÄ› rodinné péče. Nic víc, nic ménÄ›. První babybox byl otevÅ™en 1. 6. 2005, následovaly mnohé další a od té doby bylo takto „odloženo“ – tedy v mnoha pÅ™ípadech zachránÄ›no 253 dÄ›tí.

Právní argumenty tehdejších odpůrců – a dlužno dodat, že kromÄ› ministerstev práce a sociálních vÄ›cí a zdravotnictví i nÄ›kterých kupÅ™. akademických pracovišÅ¥ - byly vyvráceny jak z hlediska právního, tak i etického. V tomto smÄ›ru lze odkázat na stanovisko Ústavu státu a práva Akademie vÄ›d ÄŒeské republiky, v nÄ›mž tato prestižní instituce potvrdila, že fungování babyboxů není v rozporu se žádným pÅ™edpisem českého právního Å™ádu. 

 Jeden argument směřující proti babyboxům však má své právní opodstatnÄ›ní: tyto dÄ›ti neznají svůj biologický původ tak, jak jim zaručuje čl. 7 Úmluvy o právech dítÄ›te, který zní: “Každé dítÄ› je registrováno ihned po narození a má od narození právo na jméno, právo na státní pÅ™íslušnost, a pokud to je možné, právo znát své rodiče a právo na jejich péči.“ A pokud to je možné, což v pÅ™ípadÄ› odložených dÄ›tí není. Mnohé matky také neuvádÄ›jí otce, protože jej tÅ™eba ani neznají. 

Citace článku 6 Úmluvy: „1. Státy, které jsou smluvní stranou Úmluvy, uznávají, že každé dítÄ› má pÅ™irozené právo na život. 2. Státy, které jsou smluvní stranou Úmluvy, zabezpečují v nejvyšší možné míÅ™e zachování života a rozvoj dítÄ›te.“

Také na tomto principu je založeno stanovisko Výboru pro práva dítÄ›te OSN.

Ponechme stranou rozpor, zda je významnÄ›jší právo dítÄ›te na život nebo právo dítÄ›te na znalost svého biologického původu.

 Základní otázka totiž spočívá v tom, jakým způsobem, jakými právními instituty existující babyboxy nahradit tak, aby splňovaly všechna požadovaná kritéria.

 

Pokud se odpůrci dosavadního stavu odvolávají na již existující zákon č. 422/2004 Sb., o utajených porodech a zmÄ›nÄ› nÄ›kterých právních pÅ™edpisů, tento argument pro jeho velmi vážné vady nemůže obstát.

Je nutné si uvÄ›domit, že tento zákon žádné utajení a žádnou ochranu - zejména matkám – neposkytuje. Zákonodárce tehdy  opomnÄ›l skutečnost, že pokud jsou matky, které porodí dÄ›ti v režimu utajeného porodu, i nadále nositelkami rodičovské odpovÄ›dnosti, jak ji garantují základní lidskoprávní pÅ™edpisy ÄŒeské republiky a také občanský zákoník v § 858 a následujících, nelze ji opomenout v žádném soudním ani jiném Å™ízení. Proto pÅ™i každém Å™ízení, zejména soudním, je matka účastnicí Å™ízení a je povinností soudu s ní jako s účastnicí Å™ízení jednat, tedy mimo jiné pÅ™edvolat ji k Å™ízení, vyslechnout ji, doručovat jí pÅ™íslušné soudní listiny a zajistit její veškerá procesní práva. PÅ™esto, že tÄ›mto ženám je slibováno zachování onoho tajemství a ochrana její anonymity, není tomu tak. Soud je oprávnÄ›n požadovat  pÅ™íslušná sdÄ›lení od nemocnic, které jsou povinny na základÄ› § 128 občanského soudního Å™ádu  informace  o totožnosti matky soudům poskytovat. Proto je taková matka uvádÄ›na ve všech soudních listinách a seznámí se s tÄ›mito skutečnostmi nejen soudce, ale každý pÅ™íslušný pracovník soudu, počínaje zápisným oddÄ›lením, pÅ™es  další administrativní pracovištÄ›. Tím však prolomení anonymity matky zdaleka nekončí, neboÅ¥ dítÄ›ti je jmenován pro Å™ízení kolizní opatrovník, zpravidla orgán sociálnÄ›-právní ochrany dÄ›tí, v pÅ™ípadÄ› Å™ízení o náhradní rodinné péči jsou ´účastníky také pÅ™íslušní navrhovatelé, aÅ¥ se jedná o pÄ›stouny na pÅ™echodnou dobu, stabilní pÄ›stouny, poručníky nebo osvojitele, ale nejen o nÄ›, ale také o jejich manžele a také jejich vlastní dÄ›ti mají právo se vyjádÅ™it k pÅ™ijetí dalšího dítÄ›te do rodiny. Ústní  soudní jednání jsou veÅ™ejná, může k nim pÅ™ijít kdokoliv, kupÅ™. studenti práv, stážisti, ale také jakákoliv veÅ™ejnost, nejsou-li splnÄ›ny podmínky pro její vyloučení. V mnoha evropských státech jsou rodinnÄ›právní a opatrovnická Å™ízení ze zákona neveÅ™ejná, ale v ÄŒeské republice tomu tak není.

Dále je nutno vzít v úvahu, že zamýšlená ochrana matek dle citovaného zákona se týká pouze žen neprovdaných a státních občanek ÄŒeské republiky – nicménÄ› existuje pozitivní závazek státu zajistit ochranu všem dÄ›tem bez jakékoliv diskriminace podle rasy, náboženství, státní pÅ™íslušnosti atp.

 

Žádná jiná ochrana takto ohrožených dÄ›tí v ÄŒeské republice neexistuje.

Pokud by mÄ›lo být pÅ™istoupeno k odstranÄ›ní nebo zákazu babyboxů, musí pÅ™edcházet celá Å™ada jednak zásadních legislativních zmÄ›n, počínaje občanským zákoníkem a konče velkou Å™adou pÅ™edpisů správního práva, popÅ™. zpracování sociologických a dalších studií. V opačném pÅ™ípadÄ› by docházelo k velmi neblahým důsledkům, ke zvýšení nebezpečí ohrožení života tÄ›ch dÄ›tí, které takto „nechtÄ›nÄ›“ pÅ™išly na svÄ›t.