Dlouho jsem rozvažoval, zda mám spÅ™átelenou veÅ™ejnost i pár zbývajících odpůrců bedýnek na odkládání nechtÄ›ných děťátek informovat samostatnou tiskovou zprávou o vyznamenání JUDr. Libora Vávry. 

S tímto rozšafným a skoro vždy optimisticky naladÄ›ným mužem jsem se seznámil pÅ™ed pÄ›tadvaceti roky. PÅ™ed dvÄ›ma desítkami z nich jsem se Liboru Vávrovi svěřil s nápadem zÅ™ídit bedýnku – babybox. Ve svých pÅ™edstavách jsem babybox instaloval na „Zemskou porodnici“ v ApolináÅ™ské ulici, na klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Dva roky trvající souboj s Å™editelstvím VFN, Ministerstvem zdravotnictví a dalšími jsem prohrál. UzavÅ™el jsem ovšem pÅ™átelství s Liborem Vávrou, pražským soudcem. Stal se mým rádcem a v mnoha pÅ™ípadech mluvčím. Vzpomínám si, jak Libor Vávra Å™ídil padesátičlenné shromáždÄ›ní pÅ™íznivců a odpůrců babyboxů konané v budovÄ› MÄ›stského soudu v Praze. Ani chvíli nepochybujte, komu v duchu fandil. 

Po dvou letech jsem myšlenku zÅ™ídit babybox v ApolináÅ™ské opustil a za účasti Libora Vávry a mnoha jiných protagonistů jsme za velkého zájmu médií 1. června 2005, symbolicky na Mezinárodní den dÄ›tí, otevÅ™eli první babybox v GynCentru v HloubÄ›tínském zámečku v Praze 9.

Ten den bych nikdy nevěřil, že s významnou pomocí vtipného a moudrého Libora Vávry otevÅ™eme za 18 let 85 babyboxů, které pomohou vstoupit do nového a snad lepšího života 253 děťátkům. Je i autorem sloganu „V popelnici umÅ™u!“

Dvacet let je dlouhá doba, ale po celé to období mi byl Libor Vávra vÄ›rným rádcem. DÄ›kuju! 

Ludvík Hess, pÅ™edseda a babydÄ›dek