Opustily mne čtyři blízké ženy.

16. října 2022

První v roce 2022 umÅ™ela Daniela Charvátová, s níž jsem se seznámil na hÅ™bitovÄ› v Pcherech u Kladna. NavštÄ›vuji tam hrobky svých pÅ™edků. Oslovila mÄ› dáma mého vÄ›ku: "Jste pan Hess?" A vzápÄ›tí mi vysvÄ›tlila, že naše babičky z rodu Vlků z Kvítkova byly sestry. ObÄ› jsou pochované na hÅ™bitovÄ› v Pcherech. 

Uznejte sami, že se často nestává, abyste potkali vnučku sestry své babičky. Moje se jmenovala Libuše Vlková, pochází z prastarého rodu Vlků z Kvítkova. Provdala se za báňského inženýra Alfréda Hesse a stali se rodiči mého otce inženýra Ludvíka Hesse a jeho sestry Melity. Velmi jsem si toho setkání vážil. S Danielou jsme se nÄ›kolikrát sešli. Jenomže mi nedávno pÅ™išlo parte, že Daniela umÅ™ela. Sbohem, Danielo!

Další smuteční oznámení jsem dostal od Václava Dejma. ZemÅ™ela jeho sestra Jana, jež pro mne pracovala na pÅ™elomu šedesátých a počátkem sedmdesátých let. Ve své knížce jsem o ní psal jako o švarné dceÅ™i hostinského U Krále Brabantského. Hospoda se krčí na úpatí malostranských Nových zámeckých schodů. Po smrti rodičů Jana s Václavem dům s hospodou prodali. Jana se provdala za JiÅ™ího KÅ™íže a počali spolud vÄ› dcery. Sbohem, Jano!

PÅ™ed pár dny mi volala vÄ›hlasná výtvarnice Alenka Kučerová sídlící v obci Lhota u Staré Boleslavi. Hned jsem vÄ›dÄ›l, co se stalo. UmÅ™ela KvÄ›ta Novotná, Alenčina kamarádka žijící v chatÄ› ve LhotÄ› u jezera a chovající nÄ›kolik kocourů. KvÄ›ta Novotná se do mého života hluboce zapsala na počátku sedmdesátých let minulého století, když mÄ› učila jezdit na koni. MÄ›la za sebou jezdeckou školu v oddíle Zahradnictví v Praze 6. Ve Filmu Limonádový Joe dabovala KvÄ›tu Fialovou v sedle bÄ›louše Omena, jenž patÅ™il legendárnímu jezdci Vaníčkovi. MÄ› učila sedlat, uzdit a konečnÄ› i jezdit na mých prvních koních - Mohanovi, NoÅ™íkovi a ZuzanÄ›. Sbohem, KvÄ›to!

Poslední ze čtyÅ™ umÅ™ela Libuše Votavová. Učitelka základní školy v UhÅ™ínÄ›vsi, s níž jsem se seznámil v druhé polovinÄ› osmdesátých let. Byla tÅ™ídní mého syna Jakuba a vypravila se se všemi žáky podívat se na konÄ› mého chovu na FantovÄ› mlýnÄ›. PÅ™išli pÄ›šky z UhÅ™ínÄ›vsi, paní učitelka jako vždy o hůlce, a bylo jasné, že zpátky ke škole pÄ›šky nedojde. Domluvili jsme se, že žáky naložím na náklaďák značky Robur, s uzavÅ™enou korbou, používal jsem jej pro pÅ™evážení koní. Paní učitelka sedÄ›la se mnou v kabinÄ›. Byl to husarský kousek a už nikdy bych se ho neodvážil zopakovat. Sbohem, paní učitelko!

L. H. 

Květa Novotná.

Jana Dejmová - Křížová (druhá zleva nahoře) na svatbě Pepíka Svobody a Marušky Hrubcové v roce 1967. Já jsem zcela vpravo