V pravé poledne jako ve starém americkém filmu s Gary Cooperem vrzla dvířka babyboxu v Nemocnici Milosrdných bratří v Brně, aby jimi mohla vstoupit do života zcela novorozená holčička. Primář Dan Wechsler mi říká: „Je stará tak tři hodiny, nevykoupaná, jen tak utřená v ušmudlaném triku a punčocháčích zabalená do bleděmodré deky, pupečník má podvázaný provázkem, ale je na první pohled zdravá. Je tu to dneska samá Gábina, tak jsem ji tak pojmenovali.“

„Já jsem jí pojmenoval Žaneta podle PhDr. Žanety Dvořákové, Pd.D. z Ústavu pro jazyk český, která si před několika dny dala práci a napsala rozsáhlý článek, jak jsou pojmenovávány děti z babyboxu.“

„Váží 2750 g a měří 48 cm,“ upřesnil mi Dan Wechsler.

Hlásím České mincovně, že prosím o další novorozenecký zlatý dukát s číslem 234! Děkuju Jaroslavu Černému a Jiřímu Hrabovskému, kteří mě s nápadem oslovili. 

Děvčátko zvýšilo skóre holky versus kluci na 128:106!

Ať žije Žaneta – Gábina! Až žije Dan Wechsler, primář z Nemocnice Milosrdných bratří! Ať žije Ludmila Brázdová, dětská primářka brněnské nemocnice a Daniel Rychnovský, tehdejší ředitel, kteří mě v roce 2005 sami oslovili! Ať žije Petr Bečička, šéf brněnské počítačové firmy 100MEGA Distribution, s. r. o., za jehož dar jsme babybox v Brně pořídili!

Babydědek Lu