Ladislav Kubeš měl štěstí - narodil se jako syn stejnojmenného skladatele a kapelníka polek, valčíků, pochodů. Jako syn je všechny zdědil a měl tedy co hrát.

Hudební vzdělání získal na Vojenské konzervatoři v Roudnici nad Labem. Vojenští páni mu nadirigovali kombinaci tubu a kontrabas. Vystudoval Pražskou konzervatoř na kontrabas a stal se členem operního orchestru Národního divadla. Tubu zaměnil za heligon, na který pak hrál se svou kapelou Veselkou. Znali jsme se jistě čtyři desítky let a za tu dobu jsem se o svém klientovi mnohé dozvěděl. Ano, Ladislav Kubeš byl mým klientem - staral jsem se mu především o PR a o reklamu.

Potěšila mě informace, že Ladislav Kubeš viděl telefon poprvé v životě na konzervatoři v Roudnici nad Labem. Pak jsem měl rád historku, jak nechal svého tatínka sedět v autě na náměstí v Soběslavi a když se za několik minut vrátil, tatínek, ani Mercedes, na náměstí nebyli. Našli se až doma v Borkovicích. Na počest svého tatínka vydával a hrál s kapelou jeho skladby a v roce 1995 založil dechovkový festival Kubešova Soběslav. Kapely hrály před tisícovkami nadšených posluchačů. Měl jsem za úkol vyfotografovat a publikovat. Když se nepohodl s radnicí v Soběslavi, založil Ladislav Kubeš festival Kubešovy Borkovice. Kromě reklamy a PR jsem pro něj fotil a graficky upravoval obaly na CD a magnetofonové kazety. Ladislav Kubeš bydlel v Praze, ale měl to štěstí, že zemřel z minuty na minutu ve čtvrtek 14. srpna v domě svých rodičů v Borkovicích. Narodil se také v srpnu před 77 lety.