Dnes mi napsal Zdeněk Pokorný, příbuzný z rodiny Dundrů. Mám radost z nového bratrance!

22. července 2012

Krásný dobrý den, párkrát jsme natáčeli pro hejtmana Bendla otevírání středočeských babyboxů, měl jsem asi dvakrát s sebou i moc sympatickou reportérku Kateřinu :-), se kterou jste se prý pak potkával i na Tv Barrandov, no to jsou asi tak všechny naše kontakty a teď zjišťuji, že jsme výrazně příbuzní :-).

Bratranec Zdeněk mi poslal jednu verzi erbu Dundrů.

Zabrousil jsem na Vaše stránky a do Vašich knih a s milým překvapením zjistil, že jsme oba z Lotouše 1. Moje babička už před válkou začala sbírat rodové dokumenty a postupně tvořit značný archiv s rodokmenem. Zanechala nám i poměrně přehledné zpracování většiny rodových linek, takže z Lotouše, jak vidno z přiloženého skenu, vede přímá cesta i ke mně… O Dundrech se doma mluvilo vždy, i o tom dondoirském šlechtictví :-), na což jsem byl v dětství patřičně pyšný, posléze ale jsem to bral poněkud s despektem. Dnes, kdy i díky novému počítačovému programu všechny ty rodové historie revitalizuji (jejej, to je slovo), tak se nestačím divit a rád bych v té obrovské babiččině práci pokračoval, je evidentní, že s tím den ze dne se rozrůstajícím internetem to půjde mnohem snáz a důkladněji.

Je nás tedy víc z Lotouše 1, a to je fajn. :-) Jak vidíte, my máme tu linku ukončenou Františkem Dundrem (nar. 1728) a dál nic, tak by mě moc zajímalo něco víc a dál ohledně této linky, tak, jak to popisujete ve své knize, nicméně nějak podrobněji… Taky mě zajímá, kde se vlastně vzal ten Carlos (taky jsem tuším o něm kdysi něco u babičky zaslechl), jestli je to pohádka nebo alespoň obstojně věrohodný fakt. Už jsem prolítával internetem a faktem je, že spousta amerických genealogů (Dunderů) odvozuje svůj původ od jistého alsaskolotrinského člena rodu, který se (ale až v 18.st.) se bral a odjel z Alsaska do Ameriky… Taky ovšem spousta dávných Dunderů pochází například ze Švédska :-).

No ale to bych alespoň chvíli třeba rád prohovořil s Vámi osobně, kdyby Vám to nevadilo. Samozřejmě bych se vynasnažil se přizpůsobit Vašim časovým možnostem, případně bych ssebou vzal i Kateřinu, abychom se v té minulosti neztratili a nezapomněli na radosti současného života. Už jsem jí o tomto našem příbuzenství psal a docela jí to pobavilo. No, ženy… A Kateřiny zvlášť… Co Vám budu povídat… :-)

Zdeněk Pokorný junior, reportér, dramaturg, producent, taky autor několika písemných poťouchlostí