Antologie Divoké víno 2007 – 2017. Pegas? Kentaur? Satyr..? Babybox

(2017)
Kniha je druhým dílem Antologie Divoké víno 1964 – 2007 vydaným Nakladatelstvím Slovart. V deseti kapitolách odpovídajících rokům 2007 – 2017 přináší to nejlepší ze stránek Divokého vína, literárního a uměleckého časopisu založeného v roce 1964. Vydavatel časopisu Ludvík Hess zřizuje od roku 2005 babyboxy, a tak čtenáři předkládá i výčet 70 bedýnek a půl druhé stovky do nich odložených nechtěných lidských mláďat. Aby deset let svého života zobrazil co nejvěrněji, přidává vyprávění o koních, kteří se narodili v jeho hřebčíně, a o dětech narozených jeho ženám. Texty i slova jsou plné erotiky, která je Ludvíku Hessovi blízká a pochopitelně ji vyzdvihuje taky u autorů svého časopisu. Básníci Divokého vína Jiří Žáček, Karel Sýs, Jaroslav Holoubek, Petr Cincibuch, Pavel Verner, Václav Bárta a desítky ostatních neskrývají svůj dobrý vztah k erotice, ale zřetelně ukazují, jakými rozzlobenými muži dokážou být. Výtvarníci a fotografové Jindřich Štreit, Pavel Jasanský, Pavel Hudec Ahasver, Oldřich Kulhánek, Milan Kuzica, Jan Reich, Tomáš Hřivnáč a další s literáty rezonují.
Kniha čítá 304 stran formátu 195 mm x 275 mm čtyřbarevně potištěné matové křídy s pevnou vazbou a přebalem v grafické úpravě Ondřeje Grygara

Stařec a kuře

(2011)
Román a autobiografie do písmene odpovídající skutečnosti je pro autora typická forma. Data včetně hodiny, minuty i vteřiny jsou skutečná. Popsaná místa čtenář najde, bude-li je chtít hledat. Postavy knížky taky, autor je všechny uvádí s jejich souhlasem.
Jako v žádné ze svých předchozích knížek se nevyhnul erotice. Tentokrát je hlavní hrdinkou jeho milostného příběhu mladá sociální pracovnice, které říkal Mladé a hlavně Nezkušené Kuře.

Romance o klisničkách a balady o ženách

(2010)
Příběh volně navazuje na předchozí román Čtyřúhelník.
První část knihy Kronika rodu popisuje historii, kterou autor dluží předkům a chce ji předat svým potomkům. Při jejím psaní se na jednom místě vrátil k Janu Durasovi, předkovi narozenému roku 1391. Stál před sídlem Durasů, jedné větve svého rodu, v Želenicích číslo 1, v němž rodina žije od roku 1455 dosud. Prošel statkem rodiny Dundrů v Lotouši číslo 1 a našel rodové erby obou rodin. Na starém hřbitově v Mšeci v dojetí stál u hrobu svého praprapraděda, knížecího schwarzenbergského nadlesního Františka Kesche, narozeného v roce 1783. Jeho hrací obraz chová jako největší rodinnou památku.
Postavy knihy jsou skutečné. Nosným tématem je jako vždy erotika.
Hrdinkou je velmi mladá básnířka. Autorka otištěných básní Eva Machalická je uvedena v tiráži, avšak její telefonní číslo tam nenajdete.

Čtyřúhelník

(2009)
Román Čtyřúhelník (Příběh Péti z babyboxu) je dramatickým příběhem plným milostných objetí i okouzlení, všeobjímající lásky, životního neštěstí i nezvratitelného osudu tří žen, jejich nenarozených i narozených dětí. Román mapuje místa, která autor důvěrně zná a chce se o jejich krásu, historii, i nostalgii podělit s čtenáři. Na všechna místa vedou silnice, vozové cesty nebo aspoň stezky. Navštivte je, milí čtenáři, okouzlí vás stejně jako hrdinky románu. Třeba vás jejich duch místa osloví a prožijete tak silné pocity jako Nina, Katka, Petra a Jaroslav.

Balady o koních

(2009)
U koní vždycky bylo víc holek než kluků, a tak se autor nemohl vyhnout ošetřovatelkám a jezdkyním. Osudy koní jsou smutné a proložil je tedy příběhy milostnými a tudíž spíš veselými. Autor chová celý život anglické plnokrevníky a prostředí stájí a závodišť důvěrně zná. Vlastníma rukama odchoval stádo hříbat včetně klasického vítěze Marco Polo a řady vítězů dostihů první kategorie. Jeho romance o holkách jsou opravdu milostné a někdy až erotické.

Co jste se v novinách nedočetli o babyboxech

(2009)
Babydědek všechno novinářům o vzniku babyboxů nevypovídal. To nejdůvěrnější si nechal pro sebe a svoji knížku.
O mamince a o rodině odloženého děvčátka, o tom, kdo a jak dovezl miminko do babyboxu… O svém vztahu k exministryni a hejtmance Miladě Emmerové a jejímu bílému koni Františku Schneibergovi… Ale taky o přátelství a pomoci a kdo jsou šedé eminence jeho úspěchů při prosazování babyboxů.
Jak je to s podobnými zařízeními ve světě? Kolik dětí bylo v které zemi odloženo? Kolik vlastně pomohly české babyboxy zachránit dětí..? Jak probíhá proces jejich adopce? Je o odložené děti zájem? Kniha je identická a nikoho a nic neskrývá.

Satyr a nymfičky

(2008)
Autorovi nesčetněkrát položily ženy otázku – kolikrát jsi byl ženatý? Odpovídal po pravdě – nevím, kdo by se s tím počítal? Nakonec všechny své ženy zveřejnil v knížce Satyr a nymfičky. Nejsou ovšem číslovány a jejich sumu nezjistíte nahlédnutí do poslední kapitoly. Musíte vzít tužku do ruky a dělat si čárky.
Pravda, seznam žen by nevystačil na knížku, a tak jej autor proložil vzpomínkami velmi důvěrnými. Kdy by se dnes chlubil známostí se synem posledního tajemníka ÚV KSČ? Kdo by popsal, jak velkou službu mu tajemník poskytl doslova v posledních dnech své vlády v říjnu 1989?

Antologie Divoké víno 1964 - 2007

(2007)
V roce 1964 napadlo studenty gymnázia Na Zámečku v pražské Libni vydávat literární časopis. Příhodně jej pojmenovali Divoké víno. Za sedm báječných let publikovalo v Divokém víně 360 autorů většinou básničky a prózu, ale i překlady, fotografie, kreslený humor a grafiku. Rok 1972 přinesl náhlý konec časopisu.
Zázrak vzkříšení nastal v roce 2002. Časopis začal opět vycházet jako www.divokevino.cz. Antologie Divokého vína mapuje časopis od vzniku do roku 2007. Ve 27 kapitolách jsou vzpomínky editora a šéfredaktora Ludvíka Hesse na historky šedesátých let a počátku let sedmdesátých proloženy konfrontací mladické tvorby významných českých básníků a umělců se současnou tvorbou. Jejich díla se potkávají s básničkami a uměním mladíčků a panen současných.
Z autorů Divokého vína je jich 212 uvedeno v Antologii Divokého vína – Miloň Čepelka, Vladimíra Čerepková, Jana Černá alias Honza Krejcarová (knihu vzpomínek na maminku Jany Černé vydalo Divoké víno v roce 1969 pod názvem Adresát Milena Jesenská), Václav Hrabě, Ladislav Landa, Pavel Hudec Ahasver, Pavel Jasanský, Jan Vyčítal, Stanislav Holý, Vladimír Jiránek, Vladimír Merta, Zdeněk Rytíř, Jiří Žáček, Karel Sýs, Jaroslav Holoubek, Petr Cincibuch, Pavel Verner a více jak dvě stovky dalších...
 
 
© 2012 Ludvík Hess, webdesign Atelier Degas