Nejlepší kovář je Jiří Boháč

29. května 2005

Jak jsem začal fotit, chytil se mistr Boháč za hlavu.

Jiří Boháč po závodišti v Chuchli známý jako Ilja je jedním z mých tří profesorů pokovářství. První z nich — mistr Bartůněk — žil v Říčanech a koval moje koně v roce 1971 a 72. Dodnes používám podkovářskou stoličku, kterou pro mne vyrobil. Druhým mým učitelem byl mistr Brůha, jehož vlastnoručně vyrobený kopytní nůž a kleště sice nepoužívám, ale z nostalgie je mám ve svém podkovářském kufříku. Mistr Brůha koval koně ještě v osmdesáti a spočítal, že jich za život obul šedesát tisíc.

Podkovářské kladívko mistra Boháče je ještě lehčí než moje. Proč jsem jeho kladívko chtěl vidět, to ovšem mistr pochopil, až když jsem začal fotit.

S Jiřím Boháčem jsme jich napočítali jenom padesát tisíc, ovšem je mu teprve šedesát osm — necelých. Při kování používám podkovářské kladívko, jež pro mne zhotovil. V mojí sedlářské dílně je zase řemenořez vyrobený jeho rukou. A můj dvoukolý kočár gig prošel při renovaci taky jeho rukama. Koně si kovu dávno sám, ale když mám podkovářský problém, zavolám mistra Boháče.

Standa Čelaďa byl mistru Boháčovi držet nohy při kování.

Dneska se na mne přijel podívat sám od sebe. Doprovázel jej Standa Čeleďa, známá postava českých i německých dostihových stájí. Pochlubil se, že z Německa dostává dokonce důchod. Protože tam působil jenom třináct let, přiznali mu jen 230 EURO. Což je ovšem víc, než dostává od státu českého.