Karel Sýs slavil šedesátku, Julek dohlížel...

26. července 2006

… přece Julius Fučík, bronzová busta umístěná v zasedací místností ÚV KSČM, kde se oslava Karlových šedesátin odehrála. Byl jsem mezi pozvanými, Jiří Žáček taky, morálně jsme se vzájemně podporovali, na pomoc si Jirka vzal svoji ženu Evu.

Jiří Žáček připíjí Karlovi k šedesátce a já mu přeju od objektivu hodně krásných bab. Karle, máme Tě rádi! Julek v pozadí je nám svědkem.

Ve společnosti oslavujících jsem byl po dlouhé době nejmladší já, ovšem s výjimkou Karlových vnuků. Karel představil svoji nejnovější knížku Zasklené kalhoty dospělého muže, kterou mu vydal Daniel Strož ve svém vydavatelství v Mnichově (Daniel Strož Verlag). Jeden exemplář i s osobním věnováním leží na mém psacím stole.

Minimálně desítka Sýsů. Karlova manželka Jana mi připomněla, že jsme spolu byli v roce 1968 účastníky vysokoškolské delagace Univerzity Karlovy v Bologni…

Po desítkách let jsem na vlastní oči spatřil někdejšího úhlavního nepřítele neoficiální poezie Kamil Maříka — říkal jsem mu Kája Mařík a v duši mi utkvěla věta, již mi ze své vysoko postavené úřednické židle věnoval: Ten krmič vepřů se nám zase sere do poezie! Ano, jsem to já, Kájo Maříku, jenže tenkrát jsem krmil krávy, teď krmím koně.

Gesto Kamila Maříka stojícího mezi Jiřím Žáčkem a jeho chotí Evou mi i po desítkách let přijde mladistvé a rasantní: Ten krmič vepřů…