Rybář v Nižboru pod jezem

20. srpna 2012

Do Nižboru jsme jezdili s mojí rodinou na počátku padesátých let na tzv. letní byt. Bydleli jsme u Šulů nad hotelem Praha (nevím proč jej nedávno přejmenovali), k Berounce jsme to měli jen pár minut. Nejčastěji jsme se chodili koupat pod jez do vrbiček. Pořád mě to tam táhne.

Pod jezem se líbí hlavně parmám.

Jez je nový, domek Šulových asi patří novým majitelům, protože po sádrových trpaslících, panem Šulou vyráběných, není na zahradě ani stopa. Ani ta voda v Berounce nebude původní. Stojí v ní rybář ve vysokých gumových kalhotách a muškaří. Chytí parmu, ukáže ji přihlížejícím, a zase ji pustí. Za chvíli druhou a zase — šup s ní do Berounky. To se mi líbilo.

Rybář se s parmou pomazlil, ukázal ji divákům a pak ji pustil. Splní mu tři přání?

Zeptal jsem se rybáře na adresu a poslal mu pár fotografií. Zavolal a poděkoval. Já jemu zase děkoval jménem propuštěných ryb. Hodný rybář je jako já z Kladna a jmenuje se Pavel Beneš.

Rybář se zřetelně raduje z druhé chycené parmy a pak ji zase pouští do řeky.