Proč jsem šťastný..?

16. srpna 2006

Přece Matýsek mi dělá radost! Byli jsme s Matýskem a jeho maminkou Lucií u rybníka Hamr ležícího na Botiči v Záběhlicích.

Zdá se, že Matýsek už přerůstá maminku, ačkoli Lucie není z nejmenších — na svět se dívá z výšky 180 cm. A já býval za mlada ještě o 14 centimetrů vyšší. Na spořilovském břehu rybníka Hamr…

Botič hraje v mém životě právě tak velkou roli jako Rokytka. Do první třídy jsem začal chodit v Michli do školy, ležící na levém břehu Botiče. V roce 1975 jsem se s koňmi usídlil na Fantově mlýně, ležícím taky na levém břehu druhého největšího pražského potoka. Tradiční vyjížďky na koních vedly podél Botiče nebo jeho přítoku Pitkovického potoka. Fantův mlýn totiž leží kousek pod soutokem.

Na záběhlickém břehu rybníka se dají chytit kapříci do ruky. Někteří prý se nechají i pohladit.

Dneska žiju v domě postaveném na levém břehu nejdelšího pražského potoka Rokytky. Ve výpisu z katastrálního úřadu se píše, že mi pár čtverečních metrů Rokytky dokonce patří. Tok říčky měří 35 kilometrů, je asi o tři kilometry delší než tok Botiče. Na libeňských březích Rokytky se odehrávaly bojové hry mého dětství, přes Rokytku jsem denně chodil do gymnázia Na Zámečku. Doufám, že na břehu Rokytky taky umřu…

Lucie učí Matýska, jak opatřit večeři.