(19. srpna)
Sežral moje dětství.
23. května 2006
Do holešovického přístavu mě to táhlo od dětství, přitahovaly mě lodě, jeřáby, loděnice, libeňské poloostrovy… Málem jsem promeškal maturitu, protože jsme je šli s mladičkou výtvarnicí chodili kreslit. V časných ranních hodinách z bytu, který měla propůjčený od malířky a grafičky Lucie Radové.
Lucie Radová žije ve Švýcarsku. Koukněte, jaké vozidlo si tam pořídila!
Jako mladík jsem si na počátku sedmdesátých let pronajal sklad v holešovickém přístavu, pak jsem s pomocí pracovníků Československé plavby labsko — oderské koupil a rekonstruoval padesátimetrový vlečný člun, na kterém jsem chtěl zřídit tiskárnu. Koupil jsem od Saturnina obytný člun, zakotvil jej na Staré plavbě po libeňským mostem a žil na něm. Skutečně! Psal se rok 1971…
Mladičká výtvarnice a básnířka si i po čtyřiceti letech při setkání básníků Divokého vína na Hájku sedla po mé levici!
Vjedu tak včera s nostalgií sobě vlastní do přístavu a s děsem koukám, jak obrovská tlama žere ten sklad, co jsem si pronajal…
Tlama hnusná!