Nakladatelství Albatros se rozhodlo vyznamenat Jiřího Žáčka cenou za celoživotní dílo. A představte si, že mne vybrali jako předávajícího! Veliká čest pro mne!
Vrcholný okamžik — zrovna si s Jirkou podáváme cenu — ptáka albatrose. Vyfotila nás šéfredaktorka Albatrosu Šárka Krejčová.
Asi taky proto, že Jirka Žáček svoje vůbec první básničky publikoval v Divokém víně. Bylo to v osmém čísle ročníku 1965, jedna básnička se jmenovala Lamentace, druhá Rybář sen. A pak jsem se stal taky vydavatelem jeho první knížky Ráno modřejší večera.
Na Novotného lávce předání sledovala manželka Eva, dcera a obě vnučky. Albatros v tuhle chvíli už sedí na stole s nimi.
Lamentace
Poprosil jsem Jirku, zda bych jej nemohl vyfotit s ptákem na denním světle a nad Vltavou.
Můj Bože chraň mě ode všeho
Od všeho vskutku lidského
Od tvrdých hlav a měkkých mozků
Od milých tváří tváří z vosku
Od ženských slz a mužných skutků
Od nudy pravd a zbytečného smutku
Od venerických nemocí
Od tzv. přátelské pomoci
Od přísah nadávek lží a slibů
Od lidí kteří nedělají nikdy chybu
Od nezviklaných jistot a od všech zvyků
Od jakýchkoli fanatiků
Od chvalozpěvů a frází
Od všech těch jimž nic neschází
Od trapných vtipů a duchaplných řečí
Od nepatrných nebezpečí
Od Umění s dojemnými idejemi
Od hlouposti jež zamořuje Zemi
Od hrdých vášní a neskrývaných citů
Od totálního blahobytu
Od vševědů a morfinistů
Od všech těch kteří vzývají svou bustu
Od korunování trnitými věnci
Od víry (ó Bože) v tvoji existenci
Od soucitu v každém neštěstí
Od bezúhonného života a dobré pověsti
Od Mesiášů zbabělců a snobů
Chraň mě můj Bože v každou roční dobu
Jirka publikuje po 42 letech v Divokém víně — nyní ovšem www.divokevino.cz — stále. Ani se tomu nechce věřit…