Jak se daří mým koním...

30. ledna 2006

… se občas dozvím od jejich nových majitelů. Dnes mi napsala Andrea Metelková z Kladna, majitelka u mne narozeného plnokrevníka Friscom (Manor — Friza). Před lety jsem toho koníka prodal s pěti dalšími obchodníkovi s koňmi, jehož jméno všichni koňaři znají… Friscom skončil u pochybného handláka a od něho jej Andrea koupila. Šťastný kůň. Sice musel odskákat tisíce skoků v tréninku a stovky při závodech, ale děvče má Friscoma rádo. Koník žil několik let na kladenské jízdárně Na Sletišti, kde jsem shodou okolností poprvé v životě seděl na koni. (Jmenoval se Saliman a byl to bělouš.) Andrea mi poslala několik fotek Friscoma.

Friscom na jízdárně. Andrea mu říká Boreček.

V roce 1990 se u mne narodil hřebec Maragád (Agadir — Margareta). Jako dvouletý vyhrál hned svůj první dostih, ve třech letech se umístil ve velmi prestižní Ceně tříletých hřebců na třetím místě. Přihlásil jsem jej do Velké jarní ceny a do jeho sedla angažoval francouzsko — španělského žokeje Jean-Pierra Lopeze, jenž tou dobou působil ve Vídni. Maragád skončil na skvělém třetím místě. Jeho dostihová kariéra skončila tři dny před Derby. V sedle s tehdejší jezdeckou hvězdou Vlastimilem Smolíkem zchroml při tréninku.

Koukněte na Friscoma, co s Andreou v sedle dokáže přeskočit…

Maragád nebyl příliš vlídný k lidem, a tak vystřídal v rychlém sledu několik působišť, než se usadil ve stáji Romany a Vlaďky, dvou holek, které se o něj staraly jako o hříbě ještě na Fantově mlýně, v mé bývalé stáji.

Nevlídný Maragád na stará kolena vozí malé holky.